<h1><strong>Jak jsem se – ve 14 letech – stal britským občanem - Pravdivý příběh</strong></h1> <p>Byla to školní výlet do Anglie. Pro mnoho z našich spolužáků to byla první návštěva Velké Británie. Byli jsme ještě mladí, plní zvědavosti a Londýn pro nás byl obrovské dobrodružství. Naším setkávacím bodem během prozkoumávání města byl <strong>Trafalgar Square</strong>, jedno z nejznámějších náměstí v ​​městě. Tam se měli neustále shromažďovat, než společně pokračovali dál.</p> <p>Měl jsem tehdy 14 let. Už v té době jsem měl dvě občanství: polské a německé. Obě jsem získal jako emigrant z Polska a uprchlík. V Německu bylo – alespoň podle tehdejšího chápání – ve skutečnosti určeno jen omezené množství občanství. Více než dvě bylo neobvyklé.</p> <p>V ten den jsme strávili několik hodin na Trafalgar Square. Turisté chodili všude kolem, projížděly autobusy, ptačí kamarádi skákali po náměstí. Bylo to hlučné a živé.</p> <p>Jeden spolužák mě najednou upozornil na něco.</p> <p>Tam stál velký kufr – uprostřed náměstí – zcela opuštěný.</p> <p>Kufr byl neobvykle velký. Téměř jako truhla. Vypadal těžce a masivně a nikdo se o něj nezajímal. Žádný majitel v blízkosti, nikdo, kdo by se na něj díval.</p> <p>Devadesátá léta byla ve Velké Británii doba, kdy teroristické útoky skupiny <strong>Provisional Irish Republican Army</strong> neustále obsazovaly titulky. Výstrahy před bombami nebyla v té době vzácnost.</p> <p>Podíval jsem se na kufr a řekl polovičně vážně, polovičně pro zábavu:</p> <p>&bdquo;To musí být bomba.&ldquo;</p> <p>Můj spolužák odpověděl, že kufr se zdál být skutečně bez majitele.</p> <p>Jako 13- nebo 14letí chlapci si někteří z třídy toho všeho nedávali vážně. Skákali kolem kufru, křičeli „Bomba!“ a smáli se. Pro ně to byla hra. Dobrodružství.</p> <p>Tato hra jim později přišla za trest.</p> <p>Během pěti minut byli náhle na místě policie a bezpečnostní složky. Situace se okamžitě změnila. Sireny, zatarasení, hektické pohyby. Orgány reagovaly rychle.</p> <p>Později se ukázalo, že v Londýně byly skutečně uloženy mehrere bomby. Celkem tři. Jedna z nich byla nášlapná bomba, která explodovala před gay barem. Celé město bylo v poplachu. Ulice byly zataraseny, oblasti uzavřeny a všude se pohybovaly bezpečnostní složky.</p> <p>Naše třída dostala instrukci, aby šla na nádraží. Stihli jsme jen poslední vlak zpět do našeho ubytování mimo Londýn.</p> <p>Ale to ještě nebylo konec.</p> <p>Když jsme dorazili ke svým hostitelům v rodině, tam byl také všechno zataraseno. Policie vstoupila do domu. Každého z nás museli vyslýchat jednotlivě.</p> <p>Já jsem byl poslední.</p> <p>V místnosti seděly několik milostných dam z orgánů. Kladly spoustu otázek: Co jsme viděli. Kdo poprvé si všiml kufru. Kdo něco řekl. Kdo se nacházel v blízkosti.</p> <p>Rozhovor trval dlouho.</p> <p>Během výslechu zjistili, že mluvím mnohem lépe anglicky než většina mých spolužáků. Víckrát chválili mé jazykové schopnosti. S několika dalšími studenty byla komunikace obtížnější.</p> <p>Musel jsem poskytnout své osobní údaje a ukázat občanský průkaz. Všechno bylo pečlivě zaznamenáno a dokonce mi ho odnesli ven z domu.</p> <p>Po mnoha hodinách byl nakonec všechno vyřešeno. Naši hostitelé a ostatní studenti se mohli znovu vrátit do domu.</p> <p>Na závěr jsem dostal i malý dárek: peněženku. Obsahovala malý poznámkový blok, kam jsem měl zapisovat kontakty a adresy. Navíc jsem dostal nějaké peníze, abych si mohl koupit suvenýry.</p> <p>Jedna z milostných dam mi dokonce vyplnila poznámkový blok – můj vlastní rukopis byl tak nečitelný, že si myslela, že jinak by se později nikdo nemohl nic rozluštit.</p> <p>A pak tam byla ještě jedna věc.</p> <p>Obdržel jsem dočasnou <strong>britskou identifikační kartu</strong> z Velké Británie.</p> <p>Takto jsem se – alespoň podle této zkušenosti a tohoto dokumentu – najednou mohl prohlásit, že kromě polského a německého mám také britské občanství.</p> <p>Neobvyklý příběh z mé mládí – spouštěný opuštěným kufrem na Trafalgar Square.</p> <p>&nbsp;</p> <p><img class="imgfull_rounded" src="/images/custom/thumb880/foto_rabe_brexit_1491370_1280.jpg" alt="Evropská a britská vlajka" width="880" height="660" /></p>