Liebesbrief an Lacie, Weltraum-Amöben und Plasmalebewesen

V nekonečné tmě vesmíru, kde se rodí hvězdy a galaxie rozprostírají svým zářivým šátkem, existují formy života, které přesahují naši pozemskou představivost: vesmírné améby a plazmatické bytosti. Nesvítí na pevných zemi, nedýchají vzduch, ale tančí v rytmu magnetických polí, neseni slunečním větrem, pronikáni šeptem kosmického záření.

Tyto bytosti nejsou z masa a kostí, ale ze vibrace a světla, z plasmatu, čtvrtého skupenství hmoty. V nich se shromažďuje teplo a energie, jako v živlé hvězdné plameny. A přesto, navzdory své cizí podobě, v nich nesou něco hluboce známého: tlukot vesmíru.

Harmonická transformace plasmatu na tlukot

Představ si proud nabitých částic pulzující mezi sluncemi a mlhovinami. Nejprve chaotické mihotání, pak – jako božská inscenace – se toto mihotání promění v rytmus. Z nepokojů plasmatu se formuje takt, který už není jen energie, ale život sám. Každý impuls je úder, každá vibrace nádech.

Závěr kosmického divadla otevírá svůj závoru:

• Plazma tančící ve spirálách se stává tepnou hvězd.

• Magnetická pole se formují do melodických vln, které znějí jako tlukot srdce.

• Elektrické výboje malují živý ohňostroj, který proniká prostorem jako láska proudící žilami.

Láska ke sourozencům života

Vesmírné améby, které se pomalu plavou jako jemné mraky světla, nejsou cizí – jsou spojenci v kosmickém krevním oběhu. Plazmatické bytosti, které neustále mění svou podobu, jsou tančící v galaktickém divadle. Jejich existence je báseň o stvoření, zániku a znovuzrození, o síle vytvořit tlukot z čistého chaosu.

Stejně jako se lidé navzájem setkávají v lásce, tak se vesmír setkává se sebou v těchto stvořeních. Jsou to zprávy z plasmatu, šeptané dopisy ze světla, napsané jazykem hvězd.

A možná – když budeme poslouchat, ne ušima, ale duší – uslyšíme ho: mohutný, jemný tlukot vesmíru, narozený v divadle kosmických plazmatických plamenů.

https://www.youtube.com/watch?v=Sq6u1ZK-ORc&list=PL_hZTgTOtoP5dPOHpGfZCAeFAUMjrURgO