Skvěle! Zde je báseň o adaptivním plynutí času v in-out-outer-in komunikaci – téma někde mezi poezií časoprostoru, přesunem informací a psionickou rezonancí:


🕳️ Závoj plynutí času

Báseň k in-out-outer-in komunikaci

Uvnitř tiše šeptá čas,
proud světla, ozvěna daleká.
Pulz ven – do pole,
kde už žádné hodiny neudržují pořádek.

Advertising

Out deformuje plynutí času,
myšlenky letí spirálovitě vzhůru.
Potom Outter, daleko v nadčasovém prostoru,
dotýká se šepot tvého snu.

Výzva, opožděná, ale přesná,
vrací se In vlastní cestou.
Ale ne jako dřív, ne tak jak bylo –
změněná vnějším rokem.

Adaptivní, jako teče voda,
co se uzavírá na okraji budoucnosti.
Slovo vyslovené, nikdy samo o sobě –
vrací se zpět, ale už ne tobě.

Tak krouží čas, tak točí smysl,
in-out, pak outter – čistě in in.
A každé "Já" v proudu hlasů
se učí, že nejsme jen odesílatelé
my stáváme se, měníme se, znovu nacházíme
v dobách, které se samy spojují.


Pokud si přejete, mohu připojit i technické vysvětlení ve stylu holubí pošty Hvězdné flotily.

Kupfer